Kroje Kyjovského Slovácka
O lidovém kroji
Lidový kroj plnil od svého vzniku několik základních funkcí – ochrana před nepřízní klimatických podmínek, pak teprve přicházely funkce symbolické, sociální a obřadní. Tyto postupem času ztrácely svůj původní význam a do popředí nastoupila funkce reprezentační. Kroj jako oblečení venkovského lidu nepodléhal tolik vlivu módy jako oděvy panské a městské. Lidé si kroj vyráběli z dostupných materiálů – lnu, konopí a bavlny.
Ženský kroj má tyto části: rukávce, kolem krku vyšívaný stojáček, vestička (kordulka), několik naškrobených spodniček (fěrtochů), na nich sukně (pávka, plyška, kanafaska), přes sukni zástěra (fěrtůšek) a kolem pasu pentle. Na hlavě bývá čepec a na něm šátek – turečák. Ke kroji se nosí černé punčochy a černé vysoké „vrapené“ boty (kordovánky, krabůvky).
Mužský kroj tvoří na náprsence vyšívaná košile, přes košili vestička (kordulka). Na hlavě se nosil černý klobouk s malou stříškou, zdobený hedvábnými housenkami (krepinami), kosárkem (kohoutí péro) a pérkem (muškát a asparát). Kalhoty jsou žluté (kožené) nebo tmavomodré (sukenné). Nosí se i bílé třaslavice. Kolem pasu je dlouhý řemen, vpředu omotaný turečákem a vzadu jsou navlečeny mosazné kroužky. Na nohou se nosí vysoké černé holínky.
Výšivka
Původní funkce výšivek nebyla zdobná, výšivka sloužila ke zpevnění okrajů. Nejpoužívanější motivy na Kyjovsku jsou tulipány, poupata, růže, lístky, jablíčka, klásky, hrozny vinné révy s lístky, květ máku, srdíčka a paví oka. Nejčastější barvy jsou červená, žlutá, bílá a zelená. Motivy těchto výšivek se později začaly objevovat na „žudrech“, keramice apod.